Vysočina je za každé situace velká, silná, chytrá a především krásná. Ve dne v noci! Krása Vysočiny ve dne v noci… Tolik let tě vzrušuje, drží nad vodou. Tolik let, věčnost. A tolik lidí nevidí krásu Noci. Krásu Dne. Jenom sem chci se vrátit, jenom sem, je slyšet zvěčnělého básníka. Já netušil, že je tu tak krásně, říká pasáček malíři Jamborovi, když tu pravdu uvidí na plátně. Ale mnozí vědí. Znají pravdu. Jenom sem, jenom sem…“ Hynek Jurman
1. Hrad Pernštejn
Pohádkový goticko-renezanční hrad, reprezentační sídlo rodu Pernštejnů, v 16. století nejbohatšího a nejmocnějšího rodu Českého království. Hrad jako z pohádky, který nikdy nedobyli válečníci, byl založen ve 2. pol. 13. st. Po požáru v r. 1457 byl velkoryse pozdněgoticky přestavěn,v 16. století doplněn o renezanční palác. Nádherný hrad patřil od svéhozaložení, první písemná zpráva je z roku 1285, až do roku 1596 už vzpomenutému rodu Pernštejnů.Impozantní hmota vnitřního hradu je protkána řadou křivolakých chodeb, spojujících jednotlivé místnosti. Nejvýznamnějším prostorem je pozdně gotická vstupní síň se sklípkovou klenbou. Další místnosti mají žebrové klenby. Zvláště vynikají početná a přesně opracovaná mramorová ostění oken a dveří z období přechodu gotiky v renesanci i další hodnotné architektonické a kamenické detaily, rovněž tak kvalitní sochařská i malířská výzdoba.Největší pozornosti návštěvníků se těší vstupní síň s barevnou vitráží, která se sice hlásí do r. 1518, ve skutečnosti však jde o romantický výtvor z 19. st., dále rytířský sál se štukovou výzdobou, hradní obrazárna,lovecký sál, „sál spiklenců“, hradní kaple s iluzivní malířskou výzdobou i hladomorna.Od r. 1818 se posledními majiteli stávají Mitrovští, jimž hrad patřil
až do r. 1945. Ti věnovali velkou pozornost hradní knihovně, která dnesobsahuje 6 567 knižních titulů o 15 308 svazcích.Ráj turistů i fi lmařů! Pro milovníky historie má připraveno několikprohlídkových tras a řadu překvapení. Pernštejnský tis se stal Stromem roku 2005.
2. Kostelík sv. Michaela ve Vítochově
Kamenný kostel sv. Michaela byl podle legendy vystavěn z popudu svatého Metoděje, který jej měl osobně vysvětit. Prý na místě, kde se ujala borovice zasazená kořeny vzhůru. Býval označován jako kostelík „U Sedmi borů“ právě podle stromů, které zde rostly zdánlivě kořeny vzhůru. Poslední z nich vzal ovšem za své v roce 1976.Kostelík je převážně raně gotickým jednolodím snad z 1. pol. 13.století. Ve 2. pol. 13. století byla loď zvýšena a vznikla dnešní podoba čtyřbokého kněžiště. To bylo v dalším století zaklenuto valenou klenbou a vymalováno. Ve 2. pol. 15. století byla přistavěna hranolová věž na jižní straně, jež bývala kryta šindelem a až od roku 1905 plechem. Její pseudogotická římsa pochází z roku 1848.
Švédové měli v roce 1645 v kostele upálit kněze. Pod podlahou chrámu se našlo 13 koster v presbytáři a dalších 40 v lodi, jedna měřila 210cm! Kostel byl opravován roku 1661 a důkladně pak v roce 1967.
Nejcennějšími památkami uvnitř kostelíku jsou kamenná křtitelnice z pol. 13. století (120 cm vysoká a nahoře 68 cm široká) a menza z původního kamenného oltáře, která je dnes zazděna za křtitelnicí.
Fresky asi z poloviny 14. století byly odhaleny v roce 1949 a restaurovány v roce 1967 a naposledy v roce 2005.Mladší zvon na věži odlil v roce 1535 Adam z Meziříčí, druhý je ještěo století starší. V kostelíku se zachovalo několik zajímavých kamenů. Od vítochovského kostela se naskýtají krásné výhledy do okolí. Natáčel se zde jeden díl televizního seriálu Paměť stromů a také píseň Mrtví z televizního fi lmu Slunovrat.
3. Vysoká skála u Štěpánova
Vysoká skála u Štěpánova nad Svratkou se tyčí nad říčkou Hodonínkou asi 1 km za obcí směrem na Hodonín. Nádherné kolmé skalisko je vysoké cca 60 metrů a vrchol je osazen litinovým křížkem. Právě
odtud skočili dne 17. srpna 1928 nešťastní milenci, aby našli smrt ve vzájemném objetí. Událost byla podnětem pro vznik jedné divadelní hry a několika knih (autoři J.M.Veselský, J.Jobánek, H.Jurman).Další mrtví bohužel na Vysoké skále přibyli nedávno, neboť se zde za posledních 15 let zřítilo několik horolezců. Nádherná přírodní památka za Štěpánovem však určitě stojí za vidění!
4. Zubštejn
Hrad, nazývaný latinsky Lapis - Kámen, byl vystavěn goticky zřejmě až ve 14. st. (podle nalezené keramiky, první zpráva o něm je z r. 1344)a patřil pánům z Medlova. Střežil zde hlavní osu kolonizace, řeku Svratku.Hrad samozřejmě prošel mnoha přestavbami. V roce 1358, kdy přešel do rukou markraběte Jana Jindřicha, je v listinách poprvé použit název Zubštejn. Až od roku 1446 připadl opět Pernštejnům. V roce 1547 a pak defi nitivně v roce 1596 je Zubštejn uváděn jako „zámek pustý“. Jehozřícenina je nejmohutnější v celém okolí (délka dispozice 275 m, plocha1,7 ha).Dodneška se dochoval zbytek paláce se čtyřmi klenutými místnostmi a část vstupní věže (někdy bývá označována za štítovou zeď), k jejížbráně vedl padací most. Při průzkumu hradu se našlo několik mincí,cenné střepy a část mramorového nadpraží s poprsím muže a nápisem:„Milý pane Bože...“.Ke hradu se pojí i řada pověstí. O pokladu ve zřícenině, o tajné chod-
bě, o duchu nešťastné Blaženky, která zde pyká za svou zrazenou lásku.Na Zubštejně měla být vězněna i dcera Jiřího z Poděbrad a právě tento český král měl hrad dobýt a vyvrátit. I to je však pouhá pověst.Ze zříceniny je vidět směrem JV Sýkoř, jižně až téměř k Brnu, směremJZ Křižanovsko a na SZ Pohledecká skála a okolí Studnic. V červenci se zde koná oblíbená historická Bitva o hrad.
5. Hrad Dalečín
Zřícenina gotického hradu na levém břehu řeky Svratky působí dodnes romanticky a velkolepě. Hrad v Dalečíně určitě stál v r. 1358, kdy ho získal od olomouckého probošta Ješka a jeho švagrové Kláry Jimram
z Pernštejna. Pernštejnové vlastnili Dalečín do r. 1588, kdy jej koupil Pavel Katarin z Kataru.Hrad, německy označován jako Tolenstein, byl snad společně s hradem Skály rozbořen r. 1356 jako sídlo lupičů (tento názor Pešiny z Čechorodu však mnozí historici zuřivě odmítají), poté mohlo dojít za Pernštejnů k obnově (podle druhého názoru k výstavbě hradu až v polovině 14. st.). Po husitských válkách se stal hrad prokazatelně doupětem loupežníků, a proto byl r. 1519 dobyt a vyvrácen zemským hejtmanem Archlebem Vranovským z Boskovic.Hrad stál na ostrohu, jejž ze tří stran obtéká řeka Svratka. Zbývající strana byla chráněna příkopem a hradbou, která se však nedochovala. Dodnes se zachovala pouze část mohutné plášťové zdi nad řekou se střílnovými okénky. Otisky trámových stropů dokládají existenci tří podlaží,nad nimiž byl ještě obranný ochoz s poprsní zídkou.Nádherné místo láká výletníky, v posledních letech se zde konají koncerty a jarmarky.
6. Vírská přehrada
Mohutná stavba nad Vírem zcela změnila zdejší krajinu a zatopilapřekrásné údolí kolem Chudobína. V roce 1949 začala příprava základů betonové hráze, která je dnes třetí nejvyšší hrází u nás (76,5 m). Materiál
na staveniště přepravovala lanovka z Bystřice. Celá stavba skončila v roce 1957.Vzdutí vody od hlavní hráze dosahuje až k obci Dalečín (délka 9,3km, rozloha až 223,6 ha a max. objem 56,3 mil. m3). Stavba si vynutilavystěhování 143 obyvatel z obce Chudobín a 105 občanů z části obce Korouhvice. Někteří jen těžko opouštěli rodné údolí a celou problematiku stavby zachytil její první stavbyvedoucí, brněnský spisovatel Zdeněk Pluhař v budovatelském románu „Modré údolí“ (1954, přeprac. 1972).Pro využití vodní energie bylo dílo osazeno turbínami typu Francis o výkonu 6 MW a 1,15 MW. Ve špičkovém provozu pracuje elektrárna
s větší turbínou, v průběžném pak s turbínou menší, zajišťující odběr vody na úpravnu vody do Švařce.
Vodní dílo Vír vzniklo především za účelem regulace průtokuv povodí Svratky, ale jeho význam byl hned v počátcích provozu rozšířen o využití pro vodárenské účely. Na vodárenském významu nabyla nádrž
výstavbou oblastního vodovodu s úpravnou vody ve Švařci, který vznikal v letech 1988–2001. Voda z této úpravny napomáhá v zásobování Brna a jeho okolí pitnou vodou.
7. Trenkova rokle
Malebné údolí říčky Loučky-Bobrůvky je místy tvořeno kolmýmiskalními stěnami, z nichž se ta nejpamátnější z nich nazývá Trenkova a najdete ji u Drahonína. Místo je pověstí spojeno s pobytem barona
Trenka, který zde měl ukrýt poklad. Na zdejším tábořišti nechyběl jehoportrét. Můžete tu obdivovat i malé vodopády, příkré skály a vzácné mechy.Údolí romantické říčky můžete projít od Strážku kolem Trenkovy
rokle až do Skryjí a Dolních Louček a odbočit třeba ke zřícenině Víckov nebo na Havlov.
Další divy Bystřicka
Hradisko v Rožné
V severovýchodní části Rožné se vypíná kopec Hradisko, kde stávala už ve 13. století tvrz. Po opevnění kromě valu s příkopem mnoho stop nezůstalo. Hradisko je nalezištěm vzácných nerostů, především lepidolitu a turmalínu, dále opálů, topasů, berylu, triplitu, zirkonu, hematitu,pyritu. V roce 1785 byl právě zde objeven a roku 1792 popsán jako nový minerál lepidolit. Největší krystal nalezený v Česku pochází právě z Rožné. Jedná se o heliodor, který měří 63 x 43 mm.
Uranové doly D. Rožínka
V roce 1956 bylo nalezeno na území od Rozsoch po Dolní Rožínku a Bukov jedno z našich největších uranových ložisek,ROŽNÁ (dlouhé 7 km, široké0,8 km a přes 1000 m hluboké).V roce 1957 na něm byl otevřen
důl Rožná I (KHB), od roku1959 Rožná II (Jasan- samostatně od roku 1963) a od roku 1962 Rožná III, který se stala nejhlubší šachtou na Moravě. Celkem se z ložiska Rožná vytěžilo na 15 milionů tunuranové rudy. Dnes jsou zdejší uranové doly jedinými činnými v Evropě!
Kostel v Dolním Čepí
Filiální kostel sv. Václava v Dolním Čepí se připomíná ažkoncem 15. století, ve stavbě však byly objeveny ještě románské prvky. Podle tradice jej postavili stejně jako ve Švařci zbožní horníci. Presbytář má valenou klenbu, strop lodi je plochý. Pod renezančním náhrobkem u přední lavice odpočívá „slovutný muž“Karel Humpolík, jenž byl pochován vsedě i s křeslem, v němžzemřel. Zajímavostmi jsou dva malé kůry nad sebou a dřevěná vížka se zvonkem.
Zájezdní hostinec Litava
Bývalý zájezdní hostinec v Litavě byl postaven ve stylu selského baroka v roce 1734 při silnici k Tišnovu a Brnu. Částečně byl přestavěn v roce 1929 a novou krytinou opatřen v roce 2007. Největší pozoruhodností je tzv. představěné loubí.
Dřevěný most Černvír
Šindelem krytý trámový most přes řeku Svratku je ukázkou lidové architektury. Je prý nejstarší na Moravě, pochází z roku 1718. Je dlouhý 32 m a široký 2,6 m, jeho konstrukce je věšadlová, materiá lem je jedle a částečně dub. V roce 1761 ho strhla povodeň. Byl využíván až do roku 1954. Důkladněbyl opraven v roce 1971 a novým šindelem opatřen v roce 1996. V současnosti proběhla výměna nosných trámů. Most je zobrazen na poštovní známce.
Lávka ve Švařci
Ve Švařci můžete kromě kaple obdivovat i šindelem krytou lávku přes řeku Svratku z roku 1873. Tato technická památka je 22 metrů dlouhá a 2 metry široká. Do počátku 20. století po ní a též sousedním brodem vedl veškerý provoz mezi Štěpánovem a Vírem. Lávka byla opravena v roce 1982 a znovu důkladně v roce 2006.
Doly u Štěpánova
V okolí Štěpánova nad Svratkou se těžilo už od 13. století hlavně stříbro, měď a železná ruda.Ta se zde zpracovávala nejdříve ve výhních a hamrech, pak i ve vysoké peci. Dolování připomínají četné štoly a šachty v okolí Štěpánova - od Koroužného až po HorníČepí. Do štol u Borovce často míří sběratelé minerálů.
Moravským unikátem je objev hornické osady ze 3. čtvrtiny 13. st. v lokalitě Havírna. Jsou tu nejen zbytky důlních děl, ale i stopy po zahloubených obydlích a zbytky dvou tavících pecí.
Kaplička ve Švařci
Ve Švařci, při silnici k Brťoví,můžete obdivovat kapli Nejsvětější Trojice, kterou si vystavěli zbožní horníci jako typickou ukázku lidové architektury. Na zděnou stavbu navazuje dřevěná kruchta a dřevěná vížka, jež je pokryta šindelem. O slavných poutích se zde scházelo až 17 procesí. Velkou opravou prošla kaple v roce 1857.Její nejstarší vyobrazení z roku 1798 vydal ve své sbírce Moravské pohledy Jan Nepomuk hraběMitrovský.
Kostel ve Strážku
Kostel sv. Šimona a Judy ve Strážku byl vystavěn převážně renezančně v roce 1616 pro nekatolíky Vilémem Muňkou z Ivančic.Jednolodí je zaklenuto valenou klenbou s lunetami a pozdněrenezanční štukovou a freskovou
výzdobou. Pozoruhodný je i kostelní mobiliář.Tři erby a údaje o přestavbě kostela jsou vytesány nad bočním vchodem. Kostel byl opraven v roce 1897. Před vstupem na hřbitov stojí socha sv. Jana Nepomuckého.
Bledule jarní u Chlébského
Každoročně od konce února po většinu března kvetou na březích Chlébského potoka nádhernébledule jarní. Jejich výskyt počíná téměř u ústí potoka do Svratky nedaleko Nedvědice a kulminujenad obcí Chlébské. Mimořádné množství vedlo k vyhlášení přírodní památky Údolí Chlébského potoka už v roce 1953.
Kostel v Doubravníku
Kostel Povýšení svatého Kříže v Doubravníku, svoji nejhodnotnějšísakrální stavbu, nechali v letech 1535 až 1557 v pozdně gotickém slohu vystavět Pernštejnové a zřídili si v něm rodovou hrobku. Odpočívá zde nejslavnější člen rodu, Vilém z Pernštejna (1435-1521), i jeho syn Jan Bohatý (1487-1548). Hlavní loď je zaklenuta síťovou žebrovou klenbou.Mramorová kazatelna s renezančními prvky je z roku 1541. Cenné jsouoba zdobené renezanční portály. Barokní věž pochází z roku 1792. V roce 1867 přistavěli ke kostelu svoji hrobku Mitrovští. V ní spočívá 19 litinových rakví, unikátní historická, umělecká i technická památka.
Lesopark Templ v Dolní Rožínce
Koncem 18. století založil majitel panství hrabě Jan Nepomuk Mitrovský vedle zámku v Dolní Rožínce klasicistní anglický park.Dále nechal vybudovat několik staveb v nedalekém lese, ke kterým se od parku hvězdicovitě rozbíhaly cesty se stromořadím. Jednalo se o kapli Templ s hrobkou, o anglickou lázeň, egyptský obelisk a umělé kaskády. V lese Jivině vznikla umělá zřícenina kaple. Asi šestikilometrový okruh zámeckým parkem, Templem a Jivinami je tipem na skvělou vycházku.
Dub a kostel v Prosetíně
Mohutný dub (obvod 4,52 m) v Prosetíně se už svými větvemi téměř dotýká evangelického kostela (postaven byl v letech 1781- 1782). Za svých 450 let pamatuje i pohnuté doby protireformace av roce 2007 postoupil do fi nále ankety Strom roku. Zajímavostí najdete v blízkém okolí stromua vůbec v Prosetíně více. Zdejším
rodákem byl i Tomáš Juren (1750-1829), jenž se nejvíce zasloužil o rozšíření evangelického vy-znání v okolí, zanechal po sobě zajímavé paměti a stal se i literární postavou.
Socha TGM v Bystřici
Sochu T. G. Masaryka před„Základní školou TGM“ vytvořil Vincenc Makovský a traduje se o ní, že je Masarykovou nejkrásnější sochou vůbec. Původně byly odlity tři originály, čtvrtýdnes stojí v Brně před lékařskou
fakultou. Už třikrát byla bystřická socha z politických důvodůz podstavce odstraněna (v letech1940, 1961 a 1984), pokaždé se však vrátila zpět!
Westernové městečko Šiklův mlýn
Areál westernového městečka se rozkládá na území 50 ha a je kopií městeček na Divokém západě Ameriky z konce 19. století. Od roku 1990 zde probíhaly country potlachy, pak přibývaly nové stavby ve stylu Divokého západu. Od roku 1994 bylo stavěno nové městečko, v roce 1997 zřízena aréna pro rodeo a od roku 2001 stavěn
hotelový komplex. Boj s bandity,jízda na býku, ukázka drezůry koní i dalších zvířat, kovbojské dovednosti či rýžování zlata, to jsou jen některé atraktivity, které zde na vás čekají.
Muzeum v Bystřici n. P.
Městské muzeum Bystřice nad Pernštejnem sídlí v bývalé radnici na náměstí. Z nových expozic uveďme Vývoj osídlení povodí horní Svratky, Uran na Vysočině, Geologický vývoj Bystřicka a unikátní expozici Havírna. Nechybí tu historické i národopisné sbírky, zemědělství, cechy a řemesla i umělecká litina ze štěpánovských železáren.
Po dlouhodobé rekonstrukci vznikly v muzeu krásné výstavní prostory, bezbariérový přístup a připravují se nové expozice.V půdních prostorách vznikla unikátní výstavní síň.
Kostel Nejsvětější Trojice v Bystřici
Kostel Nejsvětější Trojice stojí na dnešním hřbitově a byl vystavěn v letech 1614 - 1615 Janem Čejkou z Olbramovic jako evangelický. Po Bílé hoře byl uzavřen a zpřístupněn až roku 1719. V roce 1735 si pod kostelem zbudoval hrobku hrabě Arnošt Matyáš Mitrovský.
Kamenný most v Bystřici
Klenutý kamenný most přes říčku Bystřici (ve starých prame-nech uváděnou jako Říčku, lidově téměř výhradně Bystřička) je asi jedním z posledních pozůstatků původního osídlení. Přes tento most zřejmě vedla nejstarší cesta
ke hradu Zubštejnu a asi též ke Štěpánovu do údolí Svratky.
Rozhledna Horní les u Rovečného
Historie rozhleden na Horním lese u Rovečného je téměř dvěstěletá. V roce 2001 zde byla postavena a o rok později otevřena nová telekomunikační věž 9 m pod vrcholem. Měří 59 metrů a pozdolání 201 schodů se naskýtá
z ochozu ve výšce 38 metrů výhled na překrásnou krajinu. Za ideálních podmínek je možné vidět i Jeseníky a nejvyšší moravskou horu Praděd, Kralický Sněžník a jako vzácnou lahůdku i Krkonoše!
Kostel ve Zvoli
Dominantou Zvole je kostel svatého Václava stavěný v letech 1713 – 1717 podle plánu JanaBlažeje Santiniho. Stavebníkem byl opat žďárského cisterciáckého kláštera Václav Wejmluva, jehožmonogram „W“ se objevuje spolu s křížem na vrcholu průčelního štítu. Vznikla nádherná stavba na půdorysu řeckého kříže se dvěma věžemi a kopulí se svatováclavskou korunou, zeměkoulí a křížem. Kostel byl vysvěcen
v roce 1722. Obraz Setkání knížete Václava s Radslavem Zlickým vznikl v okruhu malíře Karla Škréty.
Kostel v Bukově
Dominantou Bukova je fi liální kostel sv. Jakuba Většího, jehož vznik se datuje zřejmě do 13. století. Poslední přestavbou prošel v roce 1856. V následujícím roce začala být přestavována věž, na níž je erb Mitrovských. V gotickém presbytáři kostela jsou zazděny náhrobní kameny s erby (jeden patří Janu Radešínskému, další
Petru Čížovskému) a gotickými nápisy. Na kostelní věži visí tři zvony, největší o průměru 973mm byl zhotoven v roce 1530 mistrem Matějem z Meziříčí, jenž zvon vyzdobil znakem zubří hlavy s houžví.V Bukově byl 1. května 1608 úkladně zavražděn Petr Čížovský z Čížova a Mitrova. Podle pověsti soutěžil o dívku v jízdě na koni, vyhrál, ale jeho sok jej úkladně zavraždil. Viníka pak měly utlouct přihlížející ženy z Bukova. Událost připomíná kamenná deska v patě pomníku padlým před kostelem. Na kameni je reliéf golgotského kříže. Celou plochu vyplňuje pětiřádkový nápis lomeným písmem, který zní: „Léta Páně 1608 ve čtvrtek na sv. Filipa a Jakuba v tomto místě úkladně zabit jest urozený pan Petr Čížovský z Čížova a Mitrova“.
Kostel ve Štěpánově
Farní kostel sv. Petra a Pavla vyhořel v roce 1917 a na jeho místě vzniklo v letech 1923-1924 zajímavé dílo architekta Kopřivy, jež fi guruje mezi našimi předními kubistickými stavbami, i když v sobě zahrnuje původní presbytář s křížovou klenbou. Unikátem je věžička nad presbytářem, zajímavá je i osamoceně stojící věž.
Kostel má dnes měděnou střechu a pozlacenou repliku původního kříže z roku 1666 (1999). Sousoší
patronů nad vchodem je rannou prací Josefa Kubíčka.
Dřevěný most Pernštejn
Cennou památkou je i krytý most trámové konstrukce přes Nedvědičku v osadě Pernštejn.Je 4 m široký a 12 m dlouhý,v bočních stěnách má po čtyřech oknech a krytý je šindelem.Poprvé je zmiňován v roce 1864,v roce 1933 byl obnoven. Rozsáhlou opravou prošel v roce 2004.Zvláštností tohoto mostu jsou jeho 4 zděné rohové pilíře.
Hrad Mitrov
Hrad na návrší nad Bobrůvkou založil zřejmě až poč. 14. st. některý z potomků Demeteraz Bukového a nazval ho Demitrov,zkráceně Mitrov. Podle hradu se píše v r. 1358 Bohuslav z Mitrova.Zdejší archeologické nálezy jsou
datovány do 14. st. V roce 1588 byl už pustý. Hrad byl ze tří stran obklopován příkopem a valem, ze zbývající jej obtékala Bobrůvka. Nejlépe dochovanou částí hradu je přízemí bývalé čtyřhrannévěže s gotickým oknem. Dále lze
spatřit zbytky hradeb a příkopů i rozvaliny paláce.
Hrad Aueršperk
Zřícenina se nachází na vyvýšenině, obtékané ze tří stran říčkou Bystřicí. Roku 1325 se píše Jimram z Pernštejna a Aueršperka, ale už roku 1403 byl hrad pustý. Chránil jej až 13 metrů hluboký suchý příkop. Vstup do hradu ještě chránila vysoká válcová věž, z níž se dodneška zachovalo zajímavé torzo. Kromě něj si můžeme
prohlédnout na Aueršperku ještě četné zbytky základového zdiva paláce a hluboký příkop s valem.V bystřickém muzeu mají odtud pěknou keramiku ze 14. století.Úlomek výlevky ve tvaru koňskéhlavy je považován za jeden z nejušlechtilejších nálezů na Moravě.
Rozhledna Karasín
Dominanta nad Karasínem vznikla v roce 2002. Stavba třicetimetrové rozhledny se čtyřhranným půdorysem započala 15. února, otevřena byla 25. května a stala se tak spolu s lyžařským areálem jedním z nejnavštěvova-nějších míst Vysočiny.Rozhledna z betonových kvádrů je postavena v nadmořské výšce 707 m nad mořem a je
řešena jako jednopodlažní zcela nepodsklepený zděný objekt s čtvercovou věží výšky 30 metrů.
Hrad Pyšolec
Hrad na skalnatém zalesněném návrší nad pravým břehem Svratky, dnes nad vyrovnávací nádrží Vírské přehrady, vznikl pravděpodobně na přelomu 13. a 14. století díky Pernštejnům.Pyšolec zpustl ve 2. pol. 15. st.
Hradu vévodila mohutná válcová věž (9,5 m v průměru, světlost vnitřní šachty pouze 1,2 m), nedaleko níž byla do skály vylámána hluboká studna. Značná část věže se zachovala dodnes, navíc i zbytek paláce, hluboké příkopy a valy.Ze zříceniny je nádherná vyhlídka do údolí Svratky.
Hrad Bukov-Lísek
Hrad Skály u Javorka
Lidové stavby v Ubušínku
Nejrozsáhlejší soubor staveb lidové architektury Zubří země najdete v obci Ubušínek, od roku 1995 vesnické památkové zóně.Jsou tu stavby dřevěné, kamenné a také z nepálených cihel. Mezi nejzajímavější stavby patří zemědělské usedlosti č. 3, 4, 5 (bývalá rychta), č. 8 (statek rodiny Gregorových), č. 26 a obytná stavení č. 11 a 24. V Ubušínku si připadáte málem jako ve skanzenu...
Kostel ve Veselí
Veselí se stalo pro široké okolí jakýmsi evangelickým centrem. Přičinil se o to kantor Tomáš Juren (1750-1829), který zde konal hned po vyhlášení tolerančního patentu první kázání pro evangelíky pod třešní na gruntě Tomáše Břeňka (vůbec první shromáždění vykonal už 21. 10. 1781 v katolické kapli v Hlubokém). Po vyhlášení patentu poslal Juren císaři JosefuII. děkovný list, který složil a nechal vytisknout v Litomyšli.V roce 1783 byla vystavěna ve Veselí modlitebna a fara, v níž bydlel kantor Juren. Ke zdejšímu sboru se počítalo 1720 věřících z 21 obcí. Juren působil ve Veselí jako první kantor v letech 1781-1794 a byl zde pak i pochován na místě pod třešní, kde poprvé kázal. V roce 1877 byla modlitebna přestavěna na dnešní evangelický kostel s mansardovou střechou a nízkou věží. Nejdramatičtější události se dočkal kostel dne 10. února 1945, kdy se uvnitř skrývali partyzáni po útěku z Koníkova. Němci prohledávali celou vesnici a už stáli na kostelnímprahu a jen shodou šťastných okolností nedošlo k prozrazení a k tragédii.Autorem pískovcových plastiku vchodu na hřbitov je Julius Pelikán.
Borovice ve Vítochově
Silné větry, které vanou při návrší s vítochovským kostelíkem,opracovaly větve zdejších borovic do podoby připomínající rozevláté kořeny. Pak už byl jen krůček k legendě o borovicích zasazených kořeny vzhůru. Z původních„sedmi borů“ vzal ten poslední za své v roce 1976. Ale i dnes najdete u hřbitova s márnicí pozoruhod-
nou borovici. Neunikla ani pozornosti televizních tvůrců v seriálu„Paměť stromů“. Ti zde tehdy zasadili jeden nový stromek a i další už nad kostelem dorůstají...
Vyhlídka „Marialaube“
Navštivte mimořádnou vyhlídku na hrad Pernštejn! Jako první tu nechal postavit původní altán hrabě Mitrovský. První opravu provedl mistr tesařský Josef Míček ze Smrčku někdy začátkem 30. let 20. století. Místo se stalo cílem turistů, výletníků a návštěvníků hradu. Altán postupně chátral,koncem 20. století zde byly už jen
zbytky dřevěné konstrukce. V roce 2000 postavili zaměstnanci Lesů České republiky nový altánek opravdu na báječném místě.
Skála Klubačice ve Víru
Ve Víru na nás čekají hned tři vyhlídkové skály: Hraběcí stolek,Horymírka a především Klubačice nad továrnou Rotter. Neujal se její druhý název „Daliborka“.V roce 1911 zde stolová společnost Dalibor z Brna postavila zábradlí a upravila vyhlídku. Málo se ví, že s jejími členy byl ve Víru i Petr Bezruč. V roce 2000 zábradlí obnovil „Vírský klub grandů“a přidal pamětní desku. Vyhlídka z Klubačice je opravdu skvostná!
Farní kostel v Bystřici
Farní kostel sv. Vavřince dominuje spodní části náměstí a od 13. století prošel mnoha pře-stavbami. Koncem 15. století byl opevněn baštami a samostatnou věží. Dvě věže v průčelí vyrostly až po demolici jediné věže v roce
1750. Tehdy vznikly i boční loděs kruchtami. Po požáru v roce 1841 došlo k novému zastřešení,zvednutí věží a nahrazení šesti rozlitých zvonů. Průčelí bylo do dnešní podoby provedeno v roce 1873. Pozoruhodností mobiliáře
je např. adorující socha sv. Jana Nepomuckého.
Železniční trať Tišnov – Žďár n. S.
V roce 1885 byla otevřena železniční trať z Brna do Tišnova pod názvem Tišnovka. O 20 let pozdějise stavělo pokračování z Tišnova do Žďáru s ofi ciálním názvem Horka. I této části trati se však častěji říká Tišnovka. Stavěl ji v letech 1903 – 1905 doubravnický rodáking. Osvald Životský. Trať dlouhá 62 km byla slavnostně otevřena 23.6.1905. Některé spoje tehdy zdolaly vzdálenost Tišnov – Žďári za 2 hod 23 min, dnes nejčastěji za 1 hod 47 min.
Smírčí kameny na Bystřicku
Jako pozůstatek středověkého práva (krevní msta a tzv.„odklad hlavy“ smírčí smlouvou)zůstaly i u nás smírčí kameny.Několik jich najdete v lese mezi Vojtěchovem, Lískem, Koníkovem a Zubřím. Mezi nejhezčí patří Krejčího kámen a především kámen U Pytláka z roku 1569.
Kostel v Černvíru
Původně románský kostelík Nanebevzetí Panny Marie v Černvíře byl vystavěn asi v první polovině 13. století se dvěma polokruhovými apsidami, což bylo uspořádání u nás unikátní. Jeho podobu setřely stavební úpravy
ve 14. a pak v 17. století, kdy byla přistavěna loď s barokním průčelím. Cenný je mramorový portál dnešní sakristie a také fresky asi z pol. 14. stol., které představují Narození Páně, Poslední večeři, Umučení Páně a Poslední soud.Objeveny byly až v roce 1969.Součástí fresek je i erb se třemi rybami. K tomuto rodu, jenž vlastnil
nedaleké Klečany, patřili zřejmě i držitelé Černvíra.
Kaple v Pivonicích
Barokní kaple v Pivonicích získala dnešní podobu v roce 1771. V roce 1996 byly objeveny pod omítkou v presbytáři a na vítězném oblouku rokokové fresky, které byly v dalších letech restaurovány. Velká rekonstrukce z let 1995 - 2001 potvrdila, že stavba nemůže mít v žádném případě své počátky kolem roku 1220, jak tvrdila falešná listina. Nová vížka s pozlacenou makovicí byla usazena v roce 2007.
Hraběcí stolek
Hraběcí stolek (460 m n.m.)se nachází v údolí Svratky pod Vírem u vyrovnávací nádrže, na levém břehu nad mohutným meandrem řeky. V nárazovém břehu se vytvořilo celé skalní defi lé seskalními hřbítky, žlaby a sutěmi.Na vyhlídku vedla kdysi značená cesta, nyní je dost obtížné ji najít.Odměnou za namáhavý výstup bude nádherný výhled do údolí Svratky. Je tu klid a divoká neporušená příroda. Dřevěná trámová rozhledna zde stávala v letech 1903 – 1930 a vybudoval ji hrabě František Coudenhove-Honrichse z Kunštátu.
